SVIJANY CUP 2009 - V sobotu 11. července 2009 se FC Tornádos v okleštěném počtu a za účasti znovu nalezených a nově objevených hvězd vlétli do turnaje Svijany Cup 2009. Z klasické sestavy byli - golman Honza Kejšar, obranáři Martin Šebek a Vláďa Klíma, hrotový Petr Švec, který ještě nasmlouval 2 profesionály - Jardu Sládka a Honzu Rybeckého. A pak se na plochu snesl služební vrtulník Českých drah, kopilot vyskočil, rozvinul červený koberec až ke svijanské pípě a z šera kokpitu vystoupil do raních paprsků - Míra Vozdecký. Tedy - napřed se zjevilo jeho zavazadlo pod tričkem, ale pak již jeho větrem ošlehaná tvář. V tu chvíli jsme začali pomýšlet na vítězství! Základní skupina nás nejprve rozehřála zápasem se Santos FC. Tento brazilský tým sice možná přiletěl s nadějemi na zlato, ale my jsme jim hned na začátku vzali vítr z plachet a výhrou 7:2 pohřbili jejich naděje. Druhý zápas s Mirkovicemi (což byli převlečení HAFSC) jsme sehráli tatkticky a díky gólu Honzy Rybeckého brali bod za remízu 1:1. Mezi jednotlivými zápasy jsme také soupeřili s výdejním pultem svijanského moku, kde jsme zaznamenali větší úspěchy a nastříleli mnoho kelímků... Třetí a čtvrtý zápas ve skupině jsme po hlubokých propočtech vypustili, vědomi si  postupu ze třetího místa skupiny. První nás testovala Fotbalová radost, tedy ne ta, která koluje v naší krvi, ale ta týmová. A ač se pak objevila až v boji o finále, s námi měla v prvé půli značné problémy. Dostali jsme se do vedení 2:0, abychom ukázali všem divákům, že pro nás není žádný tým překážkou a v druhé půli jsme se vrátili k tatickému plánu a odpočali si až do výsledku 2:5. Posledním zápasem bylo utkání s moravskou Olomócí, kdy jsme si poctivě hlídali hráče s číslem 10 a góly nám záludně střílel hráč 13. Soupeř si i přes naši snahu udržel potřebný odstup a zápas tak skončil 4:6. Osud našeho postupu byl částečně (mimo Šébovi přesné postupové kalkuly) závislý na výsledku posledního utkání skupiny, ve kterém FC Santos nesměl podlehnout Mirkovicím o více jak 12 branek. To mu vyšlo, ale zápas se stal více než soubojem sportovních duchů kolbištěm římských gladiátorů (ač tedy v družstvu Santos to byli mladí a útlí hoši kdežto v Mirkovicích jen jeden, ale trojnásobný). Rozhodčí nutno dodat byl v tomto panoptiku pouhou figurkou, nedokázal vůbec nic uřídit. Díky tomuto zápasu jsme poznali, že postup ze skupiny smrti si zaslouží krátkou oslavu svijanským igristvovým. O další průchod pavoukem až do finále jsme se utkali s družstvem Rumpál Prachatice, se kterým jsme rupli 1:3 a šli domu. Takže všichni, kdo čekali, že červená barva tohoto článku znamená snad historickou výhru Tornádos na nějakém turnaji, se těžce zmýlil. Zanechali jsme na hřišti dobrý dojem, kamarádskou atmosféru, Mírův vrtulník olejovou skvrnu a celé mužstvo několik prázdných kelímků... Pokračují jednání s fotografkou Terezkou ze Sports Illustrated Magazine o postoupení práv ke zveřejnění jejích exkluzivních záběrů z našich zápasů.

______________________________________________________________________

(Po 15. 6. hřiště Borek) FC Tornádos - SK Nesco   5 : 2   (1 : 1)

     Bylo pondělí, slunce se skrývalo za mraky, vzduch byl těžký, prosáklý potem. Svátek měl Vít a vápno bylo obzvláště sypké. Prostě takový typický letní podvečer před bouřkou. Na hřišti na Borku se procházeli před šestou žluté postavy a v jejich očích byste viděli jediné - odhodlání. Dnešku obětovaly vše. Strádaly hlady, běhaly kilometry, trénovaly zkončení, nechaly se ostřihat. To vše jen pro ten dnešní den. Pro tuto hodinu. Dorazil soupeř. Kombinace oranžové s černou na jejich dresech byla pro Tornáda to samé, jako rudá barva pro býka. El Karlos několikrát hrábl kopačkou dozadu a zafuněl. Michal Princezna Koloběžka Zeman přijel oblečen neoblečen a dával dohromady na poslední chvíli výstroj. Marek Bednář přijel střízliv nestřízliv. Honza Macinský chodil nervózně po hřišti, v hlavě měl stále pomalý pád do béčka. Honza Schöberl hmouřil oči a pokuřoval cigaretu. Všude poletovaly mušky. A pak se objevil! Nejprve jako snová představa v tetelícím se horkém vzduchu, ale jak se blížil, jeho rysy byly ostřejší a ostřejší. Na svém oři přijížděl borecký šerif Štefan a již zdálky se blískala jeho hvězda. Dojel k nám, seskočil, krátce pozdravil a pevně se rozkročil na lajně, kolty proklatě nízko. V 18:00 pískl a začala bitva. Každý míč byl vyvážen litry potu a krve. Obě mužstva se proti sobě valila jako mořské vlny proti skalám obrany a střely dlouho míjely brány či končily v rukavicích a na tělech hbitých gólmanů. Bezbrankový stav vydržel dlouho, až do chvíle, kdy se potkal míč s mokasínou Bílého Buvola Marka Bednáře a ten zarazil svůj tomahawk do zad nepřítele. A opět nastali nájezdy proti hradbám a opět se střílelo bez úspěchu. Ručička hodin poskočila na poslední minutu první půle, když po lajně utekl El Karlosovi jeho rudý šátek Benda a z úhlu štastně protlačil svůj projektil pod Jenisovými nohami. Šerif Štefan poté nařídil přestávku a soupeři mohli otřít prach z čel. Slunce bojovalo s šedými mraky na obloze a my bojovali s obranou soupeře. Tlak Tornád sílil, zjevovali jsme se jako duchové před brankářem, ale míč jsme do sítě nedostali.  Honza Bandáž Schöberl kryl v pokutovém území záda Petrovi Létajícímu Šveci, když ho podle napadl zezadu soupeř. A tak přišel Štefan a s ním zákon. V lesku jeho hvězdy se mihl nabitý kolt a jeden z oranžovočerných šel k zemi. Štefan na jeho tělo ještě odplivl sežvýkaný tabák a poručil hrobníkovi, ať toho křiváka odtáhne někam pryč. Hráli jsme dvě minuty proti třem a plně jsme toho využili. Do řad soupeře jsme vnesli umně zmatek hrou na hranici autu, využili nepozornosti obrany a skórovali a skórovali. Kolty Honzy Áčkaře Macinského štěkaly často a smrtelně. Ze soupeře crčela krev a valem mu ubývaly síly. El Karlos, Pavel Papá Janák, Martin El Capitáno Šebek a Vladislav Štafle Klíma bránili s noži v ruce, k Jenisovi Little Big Kejšarovi už pustili jen jednu střelu, která našla cíl. Pak se ozvala rána silnější než hrom, to Šerif Štefan ukončil zápas a odcválal do prérie, aby po sobě zanechal opět jednu kapitolu své legendy. A tak bijci z Tornád sebrali svou kořist, naházeli ji do povozů a odjeli do blízkého townu do baru U Chromých koupit si nějaké levné holky, drahou whisky a zpěvem a střelbou oslavit deváté místo, výhru v soutěži slušnosti a založení juniorského mužstva, jehož prvním členem je Matyáš Janák. Hasta la vista, amigos!

Sestava Tornádos - Jenis Little Big Kejšar - Martin El Capitáno Šebek, Michal Princezna Koloběžka Zeman, Pavel Papá Janák, Vladislav Štafle Klíma, El Karlos Beran - Honza Áčkař Macinský, Honza Bandáž Schöberl, Bílý Buvol Marek Bednář, Petr Létající Švec - a především Šerif Štefan

Skončili jsme tedy tuto sezónu na krásném 9. místě a vyhráli jsme soutěž slušnosti.

Díky všem hráčům a divákům, kteří se o to zasloužili!

(Pá 12. 6. hala Staré Hodějovice) SK Nesco - FC Tornádos   7 : 4 (5 : 2)

     První zápas boje o devátou příčku jsme jeli odehrát do haly v Hodějovicích. Aby byli hráči motivováni k srdcerivné hře, naordinoval jim předseda ve voze poslech Mé vlasti od B. Smetany. Bohužel, toto se minulo účinkem. Barbaři! Na místě nás bylo osm do hry a Jenis do zad. Mohli jsme tak aktivně střídat a udržovat krok s rychlým soupeřem. Co nás však zradilo, byly chyby v rozehrávkách z obrany. Za celý zápas jsme takto několikrát vybídli soupeře ke skórování a ten přímo nadšeně toto přijal. Nám naopak zvlhl prach, ve výtečných šancích před brankářem domácích jsme se neprosadili. Velké naděje vkládané do ofenzivní dvojice mladíků Petr Kubíček a Honza Macinský byly liché, oba tak balancují na hraně mezi družstvem A a B. O jejich osudu rozhodne dnešní odveta. Jako úspěšní střelci se nám opět připomenuli Petr Švec a Honza Schöberl. Při úvodním gólu soupeře si vybral také temnou chvilku Honza Jenis Kejšar v bráně, kdy zapomněl, že v hale míč odskakuje trošku razantněji od povrchu, než doma na Borku na trávě, a jeho nastavená noha zůstala hluboko pod přeskakujícím míčem. Nebýt našich osobních chyb, mohli jsme se soupeřem držet krok. Došlo i na několik zranění v našich řadách, které bylo třeba po zápase doléčit v blízké hospůdce pivem, pěknou servírkou a ti zkušenější ještě přidali léčivou tlačenku. Sestava kola: Jenis Kejšar - Franta Postl, Pavel Janák, Martin Šebek, Vladislav Klíma - Honza Macinský, Petr Kubíček, Petr Švec, Honza Schöberl.

(Po 1. 6. hřiště Borek) FC Tornádos - VŠTE Lions   6 : 5   (4 : 2)

     Odveta boje o místo ve vyšší lize se hrála na Den dětí, takže jsme se všichni sešli celí veselí! Honza Schöberl si vzal raději čtvery kopačky, aby to nějak namíchal, Karel Beran se zase vytasil s novými "střílkami" (což tedy vůbec nepotvrdil, leda bych mu špatně rozuměl a on říkal střívkami). Barvu mají červenou a Karel v nich přikráčel už do auta, ještě, že je nestrkal cestou na odiv z okénka ven. Na hřišti zatím pobíhala žlutá četa, logaritmickým pravítkem počítala nejvhodnější rozměry hřiště pro výhru a Martin Šebek pak podle výroku komise kreslil vápnem čáry. A povedlo se! Při rozchytávání Jenise nám to sice šlo občas do lesa, ale to byla taktika pro tento zápas - co nejvíce míčů (maximum dva) co nejdále od hřiště. Celí žhaví jsme vlétli na soupeře, jež se sešel ještě v menším počtu a jak se brzy ukázalo i nevhodně obutý. Opravdu, na lehce vlhké trávě nejde hrát v sálovkách! Klouzat se ano, ale to je při fotbale málo využívaná technika. Naši obránci tak měli snadnou pozici, stačilo zastavit prudkou soupeřovu přihrávku, uskočit před projíždějícím útočníkem a rozehrát protiútok. Vzhledem k náskoku z prvého utkání jsme se nehonili bezhlavě za góly a budovali jsme si náskok pomalu ale jistě. V průběhu zápasu se kromě skutečných střelců - Honzy Macinského, Petra Švece a Honzy Znovuobutého Schöberla - snažili zakončovat i další hvězdy - Karel Beran dofuněl z obrany až na vápno soupeře, leč nečekal, že mu Petr Švec ještě vrátí nahrávku a už se otáčel zpět, Marek Bednář zase chtěl jako útočník při rozehrávání našeho rohu zmást obranu soupeře pohybem až na půlicí čáře. Ještě, že nedostal míč, možná by celý rozpumpovaný zaútočil proti Jenisovi! V druhé půli jsme si stále drželi náskok, ale polevili v obraně a nechali hrát soupeře, který snížil na rozdíl branky. K ničemu dalšímu se ale už nedostal a my se mohli odměnit zeleným Isostarem a vesele se přesunout ke Chromým, kam už při zápase patřila naše střídačka, která nebyla schopna ani chytit kolem letící míč. Sestava kola: Jenis Kejšar - Karel Beran, Michal Zeman, Martin Šebek, Vladislav Klíma - Honza Schöberl, Petr Švec, Marek Bednář, Honza Macinský

(Út 26. 5. hala Okružní) VŠTE Lions - FC Tornádos   4 : 7 (1 : 5)

     "Ty vole, vobě levý!" zahájil včera Honza Schöberle setkání v šatně VOŠ Okružní, kde jsme se sešli k odehrání prvního zápasu play-off. Reagoval tak na přítomnost dvou levých kopaček ve své tašce, ještě k tomu tarff, takže se na nás celý zápas díval. Aspoň to neměl za neúčast na zápase. Jinak se nás sešla opět početná sestava a mohli jsme tak aspoň do počtu konkurovat soupeři. Věkem jsme byli značně dál, tudíž i s průměrnou kondicí jsme si moc fandit nemohli. Hala byla pěkná, povrch však byl upraven tak, že ani trošku neklouzl a bylo to chvílemi o kotníky. Soupeř se do nás houževnatě pustil, jenže! Máte-li v obraně moravského přemlouvače Berana, komisaře Postla, filkaře Šebka, bezfaulového Zemana a občasfaulujícíhobezkaretního Klímu, tož to se špatně hraje, děcka! Soupeř se technickou hrou dostal k pokusu o zakončení, ale to už u něj byl někdo z obránců a o míč či stabilitu jej připravil. No a v útoku? Koncert! Honza Macinský byl neudržitelný, když už si povodil čtyři protihráče, zbylí se rozčílili. Celý zápas se výtečně hledali Peťové Kubíček a Švec, také proto nastříleli nejvíc branek. No a když to Peťovi Šveců už stačilo, tak nabídl ještě tutovku Márovi Bednářů, který nepřestřelil ale vsítil. Vášně soupeře udržel na uzdě i rozhodčí, my jsme byli opět čistí. Konec jsme již hráli podle našich not a vezeme si z hřiště soupeře cenný náskok. Borek ukáže, zač je toho loket, lvíčci! Sestava kola - Jenis Kejšar - Karel Beran, Michal Zeman, Martin Šebek, Franta Postl, Vladislav Klíma - Petr Švec, Marek Bednář, Honza Macinský, Petr Kubíček. Diváci: 1 (H. Schöberl)